Období Masopustu má v českých zemích, na Moravě i ve Slezsku bohatou,
stovky let starou tradici, která má v každém regionu poněkud odlišný
charakter. Obecně lze říci, že masopust (jak ostatně dokládá název
tohoto svátku), zahajuje období půstu před velikonočními svátky. Masopust
vždy představoval čas hodování a veselí, tanečních zábav, zabijaček
i svateb. Masopustní období vrcholí posledním čtvrtkem masopustu, zvaným
Tučný čtvrtek. Ten byl neodmyslitelně spojen se zabijačkou a hostinou a
bylo třeba se dosyta najíst. Těm, kdo se hostiny nemohl zúčastnit, se
obvykle posílala bohatá výslužka – huspenina, klobásy, jelítka,
jitrnice, ovar i škvarky. Poslední tři dny: masopustní neděle, pondělí a
úterý, jsou zvány ostatky, končiny, fašank anebo přímo masopust, kdy se
pořádají průvody masek a lidové hry, končící obvykle taneční zábavou.
Masopust končí nocí před Popeleční středou.
K tradičním masopustním průvodům se váží různé postavy, jež se mohou
region od regionu lišit. Většinou je to postava Bakcha a jeho tovaryšstva,
Masopusta a jeho ženy, Smrtky, Půsta, Soudce, Čerta, Řezníka i Kozla,
Medvěda a řada dalších postav. Tradice masopustu a jeho nevázaného
veselí, se uchovává v různých obměnách především na venkově.
V posledních letech se však vrací i do měst, a to nejen ve formě
karnevalů, ale i masopustními průvody. Jako by si v dnešní neklidné
době chtěli lidé připomínat dávné tradice svých předků, jako něco
neoddělitelně patřícího k naší kultuře a zvyklostem, jež nás spojují
s minulostí a místem, ve kterém trvale žijeme.
Masopust je vždy velmi barvitým svátkem, obklopeným pestrými postavami –
maškarami, přitahujícím společenství lidí celé vesnice a spojeným
s mnoha událostmi, hodováním a také hojným popíjením. Snad i proto je
tak přitažlivým námětem pro každého fotografa, který se umí dívat
kolem sebe. Autor této monotematické výstavy se ve svém fotografickém cyklu
zaměřil na masopustní oslavy ve Starém Městě u Bruntálu, ležícím
v podhůří Jeseníků a na Hrčavě, obci na rozhraní Čech (Slezska),
Polska a Slovenska. Reje masek a nevázaného veselí na těchto místech
fotografuje již bezmála sedm let. Nezapírá svůj dlouhodobý zájem
o zpracovávané téma, jež teprve po čase přináší výsledky. Nabízí
nám tak zajímavý časosběrný dokument, svědectví o tom, jak se tento
svátek na různých místech vyvíjí a jakým způsobem jej pojímají nejen
přímí organizátoři masopustních oslav, ale i jak se do nich zapojuje
veřejnost a jaké události masopust provázejí.
Autor výstavy, Dalibor Bednář (1960, Opava), fotografuje převážně
černobíle, neustále „klasicky“ s použitím analogových manuálních
zrcadlovek, své filmy sám vyvolává a následně ručně zpracovává
v temné komoře. S nadšením pozoruje opětovný nárůst zájmu mladých
o analogovou fotografii nejen ve svém okolí, ale celosvětově. S oblibou
střídá formáty negativních filmů od kinofilmu (Nikon, Leica) přes
středoformát (Hasselblad, Yashica D, Flexaret VI) až po velký formát
(Linhof, Magnola). Odmítá šablonovitost a lpění na „výstavním“
formátu fotografií a rád experimentuje s malými kontaktními kopiemi
i velkými zvětšeninami. Zásadně své snímky neořezává a využívá
plného formátu, snímek tak musí vzniknout již v okamžiku stisknutí
spouště. A musí mít duši.
Na svém kontě má od roku 2001 řadu výstav v České republice
i v zahraničí, neustále oscilujících mezi dokumentem, portrétem a
krajinou. Mnohdy se rozdíly stírají a jednotlivé žánry prolínají.
Nejinak je tomu u jeho nejnovějšího dokumentu MASOPUST.
Mgr. BOHDANA RYWIKOVÁ
Ostrava, leden 2017
fotografie / Dalibor Bednář / krajina / akty / lidé / města / příběhy....
Dalibor Bednář, Josefa Skupy 1641/17, 708 00 Ostrava-Poruba, Česká republika, tel. +420 602 531 763,